Rychlovýlet do Galway
První výlet a hned víceméně na druhou stranu ostrova. Do Galway, druhé největší město hned po Dublinu. Leží na západě a neustálý vítr od moře ho opravdu moc nešetří…
Na druhou stranu ostrova znamená použít dálnici, která vás tam pohodlně dovede a cestou se nevyhnete ani třem mýtným branám. Pokud netrefíte ucpanou silniční tepnu a auto z půjčovny moc nešetříte, cesta zabere zhruba 2,5 hodiny. Ano, tak malá je vlastně ta zemička.
Ve městě samotném se opět tradičně v centru jednoduchého zaparkování nedočkáte, takže doporučuji nechat auto třeba u obchodního centra Galway Shopping Centre kde ještě navíc při cestě zpět můžete nakoupit vše potřebné (Dealz, Penneys, Tesco). Do samotného centra je to pak nějakých 10 minut.
Navíc se tam lze za slušných 10 € pěkně nadlábnout.
Nebude asi žádným překvapením, že na hlavních ulicích a v pěší zóně najdeme nepřeberné množství hospod, hospůdek a barů. Co mě na tom však nejvíc baví je, že ať už vlezete do jakékoliv, nebudete vyloženě zklamáni. Milý, přívětivý personál, vydatné jídlo, několik druhů točených piv je snad zdejších standardem.
Co se rovněž Irům nedá upřít je jejich zápal do sportu Svým národním nebo lokálním týmům fandí opravdu co to jde, takže si během významnějších zápasů nemůžete nevšimnout, že se něco děje, jelikož se do barev přestojí celé město a snad každičký dům a auto.
Zaujaly mě především dveře, ty totiž obvykle nemají klasickou kliku, ale pouze jakési madlo nebo držadlo, případně klepadlo, nic víc. Domy celkově navenek působí stísněně a jsou nižší než jsme zvyklí u nás, to samé platí pro okna, s ohledem na podnebí to však dává smysl. Často jsou k vidění patra domů, která jsou až pod úrovní silnice, tedy pod úrovní přízemního patra, a vchází se k nim po schodech. Ve výsledku toto působí vcelku bizarně, jelikož všechna okna směřují pod zem a tedy absolutně chybí výhled ven.
V Galway tedy určitě stojí za zhlédnutí samotné centrum, pěší zóna, přímořská část, kde však pekelně fouká. Pro nás, nemající moře, jsou celkem zajímavé cedule a jiné informační tabule upozorňující na opatrnost při pobytu u vody a v ní, kdy je velice doporučováno mít záchrannou vestu. Navíc je na každém rohu záchranný kruh (hodit ho však tonoucímu v tom vichru by však byl pěkný oříšek). Rovněž potěší cedule varující před nečekaně vysokým přílivem, tak abyste pak druhý den nehledali svoje auto někde v Británii.
Více jsme toho bohužel ten den nestihli a neustálý déšť nás hnal zpět k autu. K vidění je toho spousty, čili až bude cesta kolem a počasí dovolí, určitě se opět zastavíme.
Napsat nám vzkaz