Náhodná setkání #1

Prolog

Když se mluví o Irsku, hodně se skloňuje vřelost a upovídanost místních. Samozřejmě v Dublinu se pár takových lidí také najde, zastaví vás a opravdu se s vámi dají do řeči, i když vás vidí poprvé v životě. Nicméně většina lidí přebývajících v centru města zde spěchá do práce, sluchátka na uších a vlastně to nejsou ani Irové, ale jiné národnosti z celého světa.

Ale stačí sednout třeba na vlak a za chvilku jste v úplně jiném světě, kde se opravdu náhodná setkání stávají.

Dívka ve vlaku

Tohle není osobní zkušenost, ale je z  první ruky, seděli jsme hned vedle.
Ona dívka, jak se vzápětí ukázalo, byla Francouzka, ale o co hlavně šlo: dívka přišla do vlaku, nikde už nebylo zcela volné místo k sezení, tudíž si přisedla ke staršímu páru. No a ti se jí hned ujali a bez obalu zeptali, jak se jmenuje a postupně se takhle všichni představili. Následovaly obligátní otázky typu, odkud je, co tu dělá, jak se jí tu líbí. To se mi tady hrozně líbí, je to totiž opravdu potěšující a člověk má okamžitě z těch lidí úplně jiný dojem. Dokážete si tohle představit v Česku?
Druhou věcí pak je, že slečna v Dublinu ztratila veškeré doklady a teď si vzpomněla, že na zastávce nechala rovněž i svůj batoh, takže si té vřelosti příliš neužila a hned na další zastávce musela mazat nazpět a doufat, že jí zůstalo aspoň něco.
A jak to nakonec dopadlo? Kdo ví…

Paní domácí

Skvělé na Irsku je to, že za městem to opravdu vypadá jako na propagačních fotkách, tráva je tu vážně zelenější, vzduch svěžejší a ty výhledy.
Třeba takové městečko Bray (sice 36 tisíc obyvatel, ale v porovnání s Dublinem městečko) a výstup na blízký kopec Bray Head nabízí opravdu dechberoucí scenérie. A pokud přelezete jeden malý plot, máte možnost projít si opravdu nádherný úsek směrem ke Greystones s nekonečnými výhledy na moře, železniční trať a oficiální stezku hluboko pod vámi.
A pak si takhle jdete a narazíte na další plot a bránu. Nu což, to přelezeme, ale ejhle, v tu chvíli se ze zatáčky vynořila paní, vzezřením zřejmě místní a u nohou se jí motají dva psy. Tak se tak nějak duševně připravuju, že budeme slušně posláni do horoucích pekel a vyvedeni ze soukromého pozemku… ale tohle je přece Irsko. Paní se s námi okamžitě dává do řeči, odkud jsme, kam máme namířeno, ukazujeme fotku našeho psa a jak jsou si ti její podobní a během toho už vytahuje klíče, odemyká bránu a radí nám, jak se dostaneme do naší cílové destinace a že nás čeká ještě jedna brána na přelezení.
Nicméně už je čas jít, protože za námi se zjevila další skupinka, která je rovněž vpuštěna a odchycena k rozhovoru.

"Neoficiální" cesta z Bray Head do Greystones a v pozadí ona paní

No tohle prostě chcete.

Napsat nám vzkaz

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *